Tobiášova borovice stojí na lesním rozcestí západně nad závěrem Krásného dolu, u červeně značené cesty, vedoucí z Petrovic do Horního Sedla. Více než 100 let byla významným orientačním bodem uprostřed rozsáhlých lesů, u něhož se zastavovali nejen turisté, ale i pašeráci. Když se zde kolem roku 1800 těžilo dřevo, nechal obchodník Tobias Kunze z Dolního Sedla tuto borovici stát a zavěsil na ni obrázek svého patrona sv. Tobiáše, podle nějž byl strom pojmenován.
Borovice s obvodem kmene v hrudní výši okolo 2,5 metru se dožila přibližně 250 let, ale v 90. letech 20. století odumřela. Její suché torzo stojí u staré Hraniční cesty, směřující od trojmezí U tří pánů na sever ke státní hranici. Cesta kdysi tvořila hranici grabštejnského a jablonského panství, kterou dodnes připomínají kamenné mezníky s letopočtem 1723 a s vytesanými písmeny G (Gabel = Jablonné) a GS (Grafenstein = Grabštejn). Jedno ze znamení nedaleko Tobiášovy borovice je dokonce vytesáno do plochého kamene u cesty.

Asi 600 m severně odtud stál na lesním rozcestí u hraniční cesty Lví buk, o němž dnes už není nic bližšího známo. Je uveden ještě na mapě z 30. let 20. století a dříve se podle něj nazývala i lesní cesta, která se zde s hraniční cestou kříží. Nakonec z buku zůstalo už jen suché torzo, které padlo na jaře roku 2010. Dnes je tímto jménem označen jiný mohutný buk, stojící u cesty asi 300 m od Tobiášovy borovice, ještě před hraniční závorou.